Kazi Císařová: architektka v Londýně

Osobní cesta

Můžeš mi trochu povyprávět o své cestě do Londýna? Co tě sem přivedlo?
Rok praxe na vysoké škole (TUL) jsem nechtěla strávit v kanceláři a ideálně ne v ČR. Našla jsem si dobrovolnický program EVS přes EU a vyjela na 9 měsíců do Itálie, kde jsem pracovala s mentálně postiženými dětmi. Během pobytu jsem přijela pomoci kamarádce s odevzdávkou projektu do Londýna. Na její škole jsem byla úplně ohromená energií a kreativitou lidí. Tam jsem zjistila o nabídce ke studiu na vysoké škole „zdarma“ pro nové členy EU (byl to rok 2005 vstup ČR do EU) a snad i v ten samý den jsem vyplnila přihlášku na kurz architektury. Za pár měsíců jsem se přestěhovala z Itálie do Londýna. Plánovala jsem zůstat maximálně 6 měsíců, abych poté mohla dodělat školu v Liberci se svými spolužáky.

Jaké byly tvoje první dojmy z Londýna ve srovnání s životem v Česku?
Londýn mi připadal jako nejzábavnější a nejbarevnější město na světě. V té době mi připadal Liberec, kde jsem studovala, nudný a Praha malá.

Sehrály tvé kariérní ambice nějakou roli v tom, že jsi odešla do zahraničí, nebo jsi je začala rozvíjet až po příjezdu?
Nebyly to ani tak kariérní ambice jako spíš touha cestovat a poznávat lidi z celého světa. Moji rodiče byli neskutečně podporující, protože sami jako mladí takovou možnost neměli.

---

Architektura a profesní život

Jak se práce architekta v Londýně liší od toho, jak ji znáš nebo si ji představuješ v Česku?
V ČR jsem nikdy v oboru nepracovala, ale hodně kamarádů tam architekty je. V Londýně jsem zvyklá na určitý způsob komunikace a profesionální přístup, což mi ještě nepřijde v ČR samozřejmé. Většina známých architektů v ČR dělá na živnostenský list a často pracují pro kancelář, která oficiálně zaměstnává jen pár lidí (aby se vyhnuli placení zaměstnanců – tzv. švarc systém). Ale v principu se naše práce zas tak neliší. V ČR je notoricky těžké získat územní rozhodnutí.

Máš pocit, že tě český původ nějak ovlivňuje v přístupu k designu?
Popravdě myslím, že ne.

Jaké výzvy jsi zažila jako česká architektka v Londýně?
Začátek kariéry jsem měla hodně usnadněný studiem v Londýně a kontakty ze školy. Můj původ mi nepřipadal nijak omezující – většina kanceláří, kde jsem pracovala, měla více cizinců než rodilých Britů. Dnes spíš cítím výzvu v tom, že jsem se rozhodla založit rodinu předtím, než začít budovat kariéru. Od té doby se moje ambice hodně změnily. Jazykově se mi dodnes stává, že ne všem technickým termínům rozumím, ale to bych měla problém i v profesionální češtině.